Tatínek není k zahození

Známý herec, dramatik, režisér a pedagog Arnošt Goldflam si pro divadelní dramatizaci vybral dvě pohádky ze své knihy „Tatínek není k zahození“, kterou věnoval všem tatínkům, aby se mohli chlubit hrdinskými činy a vylepšili si tak svůj – někdy trochu pošramocený – domácí obraz a dokázali, že tatínek rozhodně není k zahození.
V prvním příběhu nazvaném „Tatínek a splašená zvířata“ se tatínek zahnaný do úzkých projeví jako velký hrdina, když se mu podaří lstí pochytat zvířata uprchlá ze zoologické zahrady. Hravě si poradí s hady, lvem, tygrem i slonem. Dostane se mu tak poděkování nejen od policejního sboru, ale také od maminky.
V druhém příběhu „Tatínek a bankovní lupiči“ je tatínek shodou okolností přítomen přepadení banky a svým zprvu naivním, ale posléze rytířským přístupem zneškodní lupiče a přiměje je k lítosti a ke slibu, že se napříště budou chovat slušně a nic špatného už neudělají. Stačí mu k tomu forma na bábovku, plechy, palička na maso a šlehačka ve spreji.