Divoká příroda ve zdevastované krajině

Divoká příroda ve zdevastované krajině

texty, fotografie a závěry k výzkumnému projektu Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice, Ústav pro ekopolitiku o.p.s, SP/2d1/141/07

řešitelský tým: Mgr. Tomáš Gremlica, RNDr. Václav Cílek, CSc., Mgr. Vladimír Vrabec, Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., Ing. Josef Godány, RNDr. Anna Lepšová, CSc., RNDr. Ivo Přikryl, RNDr. Petr Rambousek, RNDr. Jiří Sádlo, CSc., RNDr. Jakub Straka, RNDr. Josef Starý, CSc., Mgr. Onřej Volf, MUDr. Vít Zavadil / objekty Dagmar Šubrtová 

Těžbou nerostných surovin a některými dalšími antropogenními aktivitami narušená území jako např. lomy, pískovny, těžebny kaolinu a cihlářských hlín, haldy/odvaly a výsypky tedy zdaleka nejsou zdevastovanou, mrtvou „měsíční krajinou“. Naopak, ukazuje se, že jsou z hlediska ochrany biologické rozmanitosti druhů velmi významným útočištěm (refugiem), v němž nacházejí planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové optimální podmínky k životu, které zcela postrádají v okolní urbanizované, industriální a zemědělsky intenzivně využívané krajině. Jsou také dostupnými nalezišti fosilií a minerálů. K dalším pozitivům těchto lokalit patří nesporně také to, že podstatným způsobem zvyšují morfologickou diverzitu terénu. Mají rovněž svou kulturně estetickou hodnotu, např. jako připomínky hornické minulosti některých měst a obcí. Těžebny, haldy/odvaly i výsypky jsou dnes spontánně využívány pro rekreaci a sport, mnohé jsou atraktivním cílem vycházek, poskytují místa s dobrým výhledem do širokého okolí a terén málo vázaný omezeními. Proto je nutné pečlivě volit metody a kombinace postupů ekologických rekultivací, aby tyto plochy a zejména jejich cenné části byly obnovovány velmi citlivě přírodě blízkými způsoby. (Tomáš Gremlica)